Česká ekonomika má příští rok zrychlit. Důvodů k opatrnosti ale zůstává dost, hrozeb přibývá

Česká ekonomika má zrychlit. Tady je pět důvodů, proč si stejně neschováte peněženku

Dvě procenta. Tolik má podle ministerstva financí přidat česká ekonomika v roce 2026. Zní to skromně, ale po dvou letech stagnace je to skoro oslava. Úroky klesají, inflace se vrátila na dvojku a domácnosti konečně zase utrácejí. Prognostici si dokonce soupeří, kdo vyzvedne růst výš. Jenže na druhém konci stolu sedí energetika. Tam čísla poprvé za více než deset let klesají, rozpočtové hrozby se kupí rychleji, než stíhají vycházet optimistické konjunkturální zprávy. A co hlavně: kdo si nechá peníze jen ležet na účtu, jim reálně ztrácí hodnotu. Pojďme na to bez krášlení.

Slabé dva, tři procenta. Máme si tleskat?

Ministerstvo financí i Česká národní banka čekají pro příští rok růst kolem 2,3 %. Ekonomický výzkum ČNB mluví o podobných číslech. Pro srovnání: v roce 2024 to bylo kolem jednoho procenta a v roce 2023 se ekonomika dokonce smrskla. Takže ano, směr je správný.

Motor má táhnout spotřeba domácností. Reálné mzdy rostou druhým rokem za sebou, inflace se drží blízko dvouprocentního cíle a základní úroková sazba klesla ze sedmi procent na zhruba 3,5 %. Hypotéka, která před dvěma lety stála přes šest procent, dnes seženetí o chlup méně. To znamená víc peněz v kapse, víc nákupů a víc investic firem.

Jenže tu je háček. Dvě procenta růstu je pro českou ekonomiku takové průměrné tempo. Před pandemií jsme brali tři až čtyři procenta jako normálku. A hlavně — růst na papíře neznamená, že se vám bude dařit i v osobním rozpočtu. Energetické ceny se s prognozami HDP nemusí držet v jedné ruce. Třeba zimní spike na spotovém trhu dokáže smazat půl roku úspor z levnější hypotéky. Statistika je jedna věc, účet za elektřinu druhá.

Německo kýchne, Česko dostane rýmu. Pořád ta sama píseň

Asi třetina českého vývozu míří do Německa. To je naše hospodářská páteř a zároveň největší riziko. Německá ekonomika stagnuje třetím rokem za sebou, automobilky bojují s čínskou konkurencí a celé odvětví prochází největší restrukturalizací od války. A co se děje s českými subdodavateli? Nemají objednávky.

Přidejte hrozbu amerických cel na evropské zboží, slabou poptávku v eurozóně a silnou korunu, která dovozcům pomáhá, ale vývozcům kráčí po nohou. Exportéři si stěžují, že marže se stahují už při pouhém náznaku zvýšení nákladů. A energetické náklady jsou právě tam, kde je to nejvíc bolí.

Německý ekonom Axel Schäfer jednou řekl, že Německo je „nemocný muž Evropy". Česko je pak jeho opatrovník s dědičně oslabenou imunitou. Pokud se německý průmysl v roce 2026 nezotaví, růst přes dvě procenta bude spíš marketingový slib než realita. A protože investiční apetit firem je i tak po jarní revizi, každé překvapení z Berlína nebo Washingtonu se u nás promítne rychleji, než by se nám líbilo.

Chcete ušetřit na energiích?

Zjistěte, kolik můžete ušetřit sdílením elektřiny z FVE nebo optimalizací bateriového úložiště.

Spočítat úsporu →

Energetika: jediný sektor, kde čísla padají dolů

Zatímco ekonomika zrychluje, v energetice se děje přesný opak. Podle odhadů Solárního svazu má nový instalovaný výkon fotovoltaiky letos poprvé za více než deset let klesnout. Minulý rok jsme přidávali přes 1,5 GWp, letos to bude míň. Pokles investic se sice zastavil — což je, přiznačně, v dnešní době považováno za úspěch — ale nová kapacita chybí.

Proč? Důvodů je několik. Nová zelená úsporám šla z kapitálové dotace spíš k půjčkám, takže motivace pro běžné domácnosti ochabla. Připojení k síti se zdražilo a v některých lokalitách je prostě plno. A hlavně: kvůli obrovskému přítoku sluneční energie klesají polední ceny na spotovém trhu k nule, občas do minusu. Kdo vyrábí bez baterie a bez flexibilního odbytu, prodává za hubné peníze. Přesné čísla o producech a cenách eviduje OTE, regulátor zase sleduje dostupnost sítí na stránkách ERÚ.

Je to paradox. Máme nejlevnější elektřinu z páslenního maxima v historii a zároveň sektor, který ztrácí dech. Řešení je jasné — flexibilita, baterie, sdílení. Jenže to chce investice. A těch je, jak už víte, míň.

Státní kasa není nekonečná. A dotace mizí

Ekonomika zrychluje, ale veřejné finance jsou v takovém stavu, že by se za ně někdo měl stydět. Deficit se drží kolem pěti procent HDP, dluh leze k 50 % a povinné výdaje — důchody, zdravotnictví, platy státních zaměstnanců — konzumují rozpočet dřív, než stihne kdo cokoli postavit. Konsolidace se odkládá, politici před volbami rádi slibují víc, než mohou zaplatit.

Co to znamená pro vás? Především tohle: nečekejte, že stát zaplatí vaši energetickou transformaci. Dotace na fotovoltaiku se ztenčují, Modernizační fond je pod tlakem a podpora baterií či sdílení je spíš na okrajích programů než v jejich jádru. Jestli jste čekali na dotaci na domácí baterii, možná čekáte dlouho.

Je to nepříjemné, ale i osvobozující. Znamená to totiž, že úspory na energiích už nedostanete z kasy, ale musíte si je vyrobit sami. Třeba tím, že budete elektřinu kupovat chytře — nejlépe spotřebit v okamžiku, kdy je nejlevnější, a přebytek prodat nebo sdílet. Trh na to nabízí nástroje. Stát zpozďuje, trh nezamírá. A kdo se přizpůsobí dřív, ušetří dřív.

Jak na tom reálně ušetřit, i když makroekonomika mračí se

Dost teorie. Tady je pět konkrétních kroků, které dají smysl už teď:

1. Sdílejte elektřinu. Pokud máte fotovoltaiku, neprodávejte přebytek do sítě za haléře. V dnešní době lze elektřinu sdílet s rodinou, sousedy nebo firmou za podstatně lepších podmínek. Jak to přesně funguje, si přečtete na Smart Energy Share — Sdílení elektřiny. Domácnosti si tak přijdou na tisíce korun ročně navíc. Více o komunitní energetice najdete i na SdileniEnergie.info.

2. Hlídejte spotové ceny. Ceny na denním trhu kolísají od mínusu po páslenní maximum. Kdo ví, kdy je elektřina skoro zadarmo, posune pračku, nabíjení auta nebo ohřev vody právě tam. Aktuální vývoj sledujte na spotové ceně elektřiny.

3. Přidejte baterii a chytrou regulaci. Baterie za sto až dvě stě tisíc korun se dnes bez dotace honí déle, ale v kombinaci se sdílením a spotovými tarify se návratnost zkracuje. Navíc můžete vyrábět i flexibilitu — ochota vypnout bojler ve špičce se platí. Detaily o obchodování s flexibilitou najdete tady.

4. Domácnosti i firmy mají vlastní nástroje. Pro domácnosti je start jednoduchý přes stránku pro domácnosti, firmy si zase můžou nechat audit a optimalizaci. Pokud si nejste jistí, kde začít, pomůže energetické poradenství.

5. Sledujte legislativu. Sdílení energie se u nás dál vyvíjí a podmínky se mění rychleji, než stíhá mnohdo poslanců číst. O praktických dopadech na fotovoltaiku píšou kolegové na ShareElectric.cz, legislativní změny zase mapuje Electric-Share.cz.

Žádný z těchto kroků nevyžaduje zázraky. Vyžaduje jen to, abyste přestali elektřinu brát jako fixní náklad a začali jako aktivum, se kterým se dá obchodovat.

Odhad na závěr — a jedna opovážlivá předpověď

Takže co říct na závěr? Ekonomika pravděpodobně zrychlí. Spotřeba poroste, úroky zůstanou nízké, nezaměstnanost bude držet nízko. Ale hrozby jsou reálné: Německo, cla, deficit a především energetika, která poprvé za deset let nezaznamenala růst instalovaného výkonu. A právě energetika je ten paprsek, který svítí i na ekonomiku — bez dostatku levné a flexibilní energie nebude průmysl konkurenceschopný.

Moje předpověď je odvážná: rok 2026 bude rokem rozdělení. Polovina domácností a firem bude jen sledovat, jak jim účty za energie pomalu rostou, a počkat, jestli přijde další dotace. Druhá polovina si pořídí baterii, zapojí se do sdílení a začne na energetice vydělávat, místo aby za ni platila. Rozdíl mezi těmito skupinami bude po deseti letech měřit v statisících korun.

Kterou skupinu si vyberete, je na vás. Ale rozhodnout se musíte teď, ne když přijde první lednový záloha. Jestli chcete začít malé a chápat, jak to celé funguje, registrace na Smart Energy Share je nejjednodušší první krok. Rok 2026 bude růst slibovat. Ale peníze si už stejně nakonec vyděláte sami — ne ekonomika, ale vy.

Zdroje

Obchodujete s batteriovými úložišti nebo hledáte partnera pro flexibilitu a day trading elektřiny? SmartEnergyShare nabízí kompletní řešení pro BESS projekty od 50 do 250 kW — obchodování flexibility, SVR služby a IoT monitoring. Zjistěte víc →

Další články na toto téma najdete na:

Electric-Share.cz

Energetické déjà vu. Současný růst cen elektřiny a plynu ...

Vice o francouzská lekce