Loni touto dobou to na energetickém trhu vypadalo jako v solárním očistci. Kdo v neděli kolem poledne otevřel aplikaci operátora trhu OTE, nevěřil vlastním očím. Ceny elektřiny padaly hluboko pod bod mrazu, burzovní grafy se červenaly na hodnotách kolem minus 150 eur za megawatthodinu a majitelé neřízených fotovoltaik se třásli strachy, kolik jim dodavatel naúčtuje za to, že si dovolili poslat čistou energii do sítě. Solární kanibalismus byl slovem roku a panika dosahovala vrcholu.
Letos je ale v tuzemském rybníku překvapivé ticho. Zatímco v Německu, Nizozemsku nebo Španělsku padají další historické milníky v počtu záporných hodin, v České republice křivka dramaticky zabrzdila. Počet hodin, kdy výrobci musejí za dodávku elektřiny do sítě sami platit, u nás meziročně citelně klesl.
Znamená to snad, že jsme v Česku zázračně vyřešili stabilitu sítě a přebytek solární energie je minulostí? Ani omylem. Důvodem není geniální systémové řešení tuzemských úřadů, ale výbušná směs drahého plynu na evropských burzách, nečekaného uhelného hladu v asijských ekonomikách a faktu, že čeští investoři konečně objevili funkci dálkového vypínání střídačů. Kdo si ale myslí, že se trh vrátil do starých klidných kolejí, zadělává si na hodně drahou lekci.
Data z denního trhu: Proč český spot zabrzdil a Německo šlape na plyn
Když porovnáte záznamy denního trhu s elektřinou mezi Českem a našimi západními sousedy, díváte se na dva odlišné světy. V Německu na burze EPEX SPOT překonal počet záporných hodin v letních měsících veškerá dosavadní maxima. Němci běžně zažívají víkendy, kdy se záporné hodnoty táhnou osm hodin v kuse a padají k extrémním hodnotám. V České republice na denním trhu, který organizuje státem vlastněný operátor trhu OTE, je situace jiná: počet záporných intervalů za stejné období poklesl o více než třetinu.
Jak je to možné, když jsou evropské trhy propojené skrze mechanismus Single Day-Ahead Coupling (SDAC)? Odpověď leží v přeshraničních přenosových kapacitách. Česká soustava není bezedný trychtýř. Když německé větrníky na severu a bavorské soláry na jihu začnou chrlit gigawatty výkonu, přenosové vedení provozovatele ČEPS naráží na své limity. V tu chvíli zasáhnou transformátory s fázovým posuvem v Hradci u Kadaně, které doslova uškrtí fyzický tok energie z Německa. Trhy se v ten moment oddělí. V Německu cena zkolabuje do hlubokého minusu, ale v Česku se udrží na kladných hodnotách nebo spadne jen těsně pod nulu.
Druhým klíčovým faktorem je chování samotných českých provozovatelů komerčních fotovoltaik. Loni spousta firem nečinně přihlížela, jak jim záporný spot luxuje bankovní účty. Letos už má většina větších instalací integrované řídicí automaty, které střídače při cenách pod nulou nekompromisně omezují. Kdo chce mít aktuální přehled o tom, jak se hodinové ceny vyvíjejí minutu po minutě, sleduje spotové ceny na denním trhu. Tuzemský trh se jednoduše naučil bránit dříve, než by ho záporné ceny stáhly ke dnu.
Plyn nejdražší za čtyři roky a asijský uhelný hlad: Kdo reálně určuje cenu silovky
Záporné ceny nemohou existovat ve vakuu. Jsou jen výkyvem z fundamentálního trendu, a ten momentálně diktuje zemní plyn. Na evropské referenční burze TTF v Nizozemsku se plyn vyšplhal na úrovně, které jsme neviděli skoro čtyři roky. Geopolitická nejistota na Blízkém východě, blížící se konec tranzitních smluv přes Ukrajinu a neustálé obavy o plnění podzemních zásobníků před zimní sezonou vyhnaly plyn k hranici 45 až 50 eur za megawatthodinu.
V evropském tržním modelu merit order určuje konečnou cenu silové elektřiny v dané hodině nejdražší elektrárna, která musí naskočit, aby pokryla poptávku. A touto závěrnou elektrárnou je v ranních a večerních špičkách téměř vždy paroplynový zdroj. Když je drahý plyn, musí být drahá i elektřina z něj vyrobená. Výsledkem je, že základní pásmo (baseload) silové elektřiny v Evropě roste. Pro solárníky to vytváří paradoxní polštář: průměrná hladina cen je tak vysoko, že sluneční výroba během poledne sice cenu srazí, ale už ji tak snadno neprotlačí do záporných čísel.
Do hry navíc promlouvá globální energetický kolos: Asie. Zatímco Brusel sní o dekarbonizaci, Čína, Indie a Vietnam spalují uhlí v historicky rekordních objemech. Hlad asijského průmyslu drží globální ceny energetického uhlí i zkapalněného plynu (LNG) na vysokých úrovních. V Evropě sice uhelné elektrárny drtí drahé emisní povolenky EUA, jejichž cena osciluje kolem 70 eur za tunu CO2, jenže v Česku má uhlí stále obří podíl na výrobě. Uhelné bloky u nás fungují jako základní stabilizační prvek soustavy, který nelze jen tak vypnout na dvě hodiny přes poledne. Vzniká tak tvrdé cenové dno, které v kombinaci s drahým plynem brání volnému pádu českého spotu.
Chcete ušetřit na energiích?
Zjistěte, kolik můžete ušetřit sdílením elektřiny z FVE nebo optimalizací bateriového úložiště.
Spočítat úsporu →Modelová kalkulace: Jak méně záporných hodin zahýbalo peněženkou solárníka
Dost bylo teorie, pojďme počítat. V kategorii kalkulací rozhodují tvrdá čísla a reálné dopady na cash flow. Jak se rozdíl v počtu záporných hodin projevil na ekonomice fotovoltaické elektrárny bez bateriového úložiště ve srovnání s instalací, která flexibilitu aktivně řídí?
Představme si typickou firemní instalaci o výkonu 100 kWp v České republice s roční výrobou 100 MWh. Předpokládejme, že zhruba 55 % této výroby (55 MWh) připadá na exponované období od května do srpna, kdy dochází k největším poledním přebytkům.
Scénář A: Extrémní rok (150 záporných hodin, nulové řízení)
V modelovém roce s vysokým počtem záporných hodin spadlo do minusu celkem 150 hodin. Během těchto hodin elektrárna o výkonu 100 kWp vyrobila a do sítě nekontrolovaně dodala 12 MWh elektřiny. Průměrná cena v těchto záporných hodinách činila -40 EUR/MWh (-1 000 Kč/MWh).
- Přímá penalizace za dodávku v záporných hodinách: 12 MWh × (-1 000 Kč) = -12 000 Kč
- Výroba v kladných hodinách (43 MWh) se prodala za průměrný profilový koeficient (tzv. capture price) 65 EUR/MWh (1 625 Kč/MWh): 43 MWh × 1 625 Kč = 69 875 Kč
- Čistý tržní výnos za sledované období: 69 875 Kč - 12 000 Kč = 57 875 Kč
- Efektivní výkupní cena: 1 052 Kč/MWh
Scénář B: Letošní realita (55 záporných hodin, pasivní provoz)
Letos se počet záporných hodin pro stejný profil snížil na 55 hodin. Do záporu nateklo pouze 4,5 MWh elektřiny s mírnější průměrnou zápornou cenou -18 EUR/MWh (-450 Kč/MWh). Díky drahému plynu se navíc základní úroveň kladných hodin zvedla na 78 EUR/MWh (1 950 Kč/MWh).
- Přímá penalizace za záporné hodiny: 4,5 MWh × (-450 Kč) = -2 025 Kč
- Výroba v kladných hodinách (50,5 MWh) prodaná za 1 950 Kč/MWh: 50,5 MWh × 1 950 Kč = 98 475 Kč
- Čistý tržní výnos za sledované období: 98 475 Kč - 2 025 Kč = 96 450 Kč
- Efektivní výkupní cena: 1 753 Kč/MWh
Rozdíl činí propastných 38 575 Kč za jediné léto na pouhé 100kWp instalaci. Nižší počet záporných hodin v kombinaci s vyšší hladinou plynu přinesl pasivním výrobcům o 66 % vyšší výnosy.
| Parametr kalkulace | Scénář A (Extrémní záporný spot) | Scénář B (Letošní mírnější realita) | Scénář C (Aktivní řízení a BESS) |
| :--- | :--- | :--- | :--- |
| Počet záporných hodin | 150 h | 55 h | 55 h |
| Dodávka v záporu | 12 MWh | 4,5 MWh | 0 MWh (odstaveno / nabito) |
| Přímá pokuta za přetoky | -12 000 Kč | -2 025 Kč | 0 Kč |
| Výnos z kladných hodin | 69 875 Kč | 98 475 Kč | 112 000 Kč (posun v čase) |
| Výsledný zisk za léto | 57 875 Kč | 96 450 Kč | 112 000 Kč |
Jenže podívejte se na Scénář C. Pokud výrobce zapojí BESS a obchodování flexibility, vymaže záporné hodiny na nulu. Přebytečnou energii natlačí do baterie a pošle ji do sítě až v podvečerní špičce, kdy se plynem tlačená cena šplhá k 110 EUR/MWh. Detailní postupy a kalkulační modely pro tyto optimalizace pravidelně rozebírá portál ShareElectric.cz. Pro moderního majitele FVE je chytré řešení pro výrobce jedinou zárukou, že ho výkyvy na burze nepřipraví o zisk.
Evropský paradox: Nizozemský kanibalismus versus česká opatrnost
Zatímco v Česku si solárníci na chvíli oddychli, na západ od našich hranic propukla energetická schizofrenie. Nejlepším příkladem je Nizozemsko. Země tulipánů má nejvyšší instalovaný výkon fotovoltaiky na obyvatele v celé Evropě. Výsledek? Během slunečných víkendů padá tamní trh do tak brutálních záporných hodnot, že tamní dodavatelé přistoupili k radikálnímu kroku.
Nizozemské energetické společnosti zavedly takzvané terugleverkosten – poplatky za zpětnou dodávku do sítě. Pokud má nizozemská domácnost soláry na střeše a posílá v poledne elektřinu do sítě bez vlastního využití, dodavatel jí za každou kilowatthodinu naúčtuje pokutu v přepočtu až 4 koruny. Starý systém čistého měření (net-metering) se hroutí pod tíhou vlastní absurdity a lidé horečně odpojují panely od střídačů.
Proč se podobný horor neodehrává v Česku? Důvody shrnují oficiální zprávy, které vydává Energetický regulační úřad:
1. Přísné podmínky připojování: Distribuční společnosti (ČEZ Distribuce, EG.D a PREdistribuce) řadu let nepovolily připojení výrobny bez omezení přetoků tam, kde transformátory neměly rezervovaný příkon.
2. Absolutní objem instalací: V ČR máme v provozu zhruba 4 GW solárního výkonu. To je úctyhodné číslo, ale v porovnání s Německem (přes 90 GW) stále kapka v moři, kterou tuzemská uhelná a jaderná základna dokáže lépe naředit.
3. Nástup komunitní energetiky: Odstartovalo Elektroenergetické datové centrum (EDC), které umožňuje posílat energii mezi odběrnými místy. Když máte přebytek na chatě, pošlete ho do bytu v Praze nebo babičce na venkov. Možnost využít sdílení elektřiny v praxi začíná v tuzemsku fungovat jako lokální houba na přebytky. Místo abyste elektřinu házeli na spotový trh za trestnou sazbu, spotřebujete ji v rámci rodiny nebo komunity. Principy a legislativní pravidla komunitního sdílení detailně mapuje také nezávislý web sdilenienergie.info.
Český trh má zkrátka vybudované přirozené tlumiče. Otázkou však zůstává, jak dlouho tato hráz vydrží nápor nových projektů.
Strategie pro další kvartály: Proč je současný klid jen dočasnou anomálií
Kdo se dnes na základě letošních dat uklidňuje myšlenkou, že záporné ceny byly jen přechodnou dětskou nemocí solárního boomu, dopouští se fatálního omylu. Současný pokles záporných hodin v ČR je z velké části statistická iluze vyvolaná souhrou okolností: drahým plynem, zdržením některých velkých solárních parků a chladnějším začátkem léta.
Z Modernizačního fondu a Národního plánu obnovy byly schváleny dotace na stovky megawattů nových pozemních fotovoltaik. Tyto elektrárny se v současnosti staví a jejich připojení k síti je naplánováno na nejbližší měsíce. Až tyto kapacity najedou do plného provozu, česká polední křivka se ohne ještě strměji než kdy dřív. Pokud dojde k uklidnění geopolitické situace a ceny plynu na burze TTF klesnou zpět k hranici 30 eur, zmizí i onen pomyslný polštář, který letos držel denní trh nad hladinou.
Co to znamená pro investory, firmy i běžné domácnosti? Čas na přípravu se krátí. Zde jsou tři pravidla pro přežití v nové energetické realitě:
1. Konec hloupých střídačů: Provozovat fotovoltaiku bez automatického omezování výkonu na základě burzovního signálu je finanční sebevražda. Každá nová instalace musí disponovat rozhraním, které při záporných cenách během vteřiny stáhne výkon.
2. Bateriové úložiště jako arbitrážní nástroj: Baterie už dávno neslouží jen k tomu, abyste večer rozsvítili obývák. Moderní akumulace vydělává na cenovém spreadu mezi poledním propadem a večerní špičkou. Pokročilé řízení spotřeby a integraci nabízí platforma SmartEnergyShare.com, která propojuje výrobu, akumulaci a flexibilitu do jednoho ziskového celku.
3. Diverzifikace přes komunitní sdílení: Nespoléhejte na jednoho obchodníka. Rozprostřete riziko mezi vlastní spotřebu, komunitní sdílení v rámci rodiny či firmy a prodej flexibility agregátorovi.
Letošní rok nám nedal signál, že problém pominul. Dal nám pouze oddechový čas. Kdo ho využije k instalaci řídicích systémů a akumulace, bude v příštích letech na rozkolísaném trhu vydělávat. Kdo zaspí, ten při příští vlně solárního přetlaku zaplatí za každou vyrobenou megawatthodinu víc, než kolik činí jeho zisk z panelů za celý zbytek roku.
Zdroje
- OTE, a.s. - Měsíční zprávy o trhu s elektřinou a plynem
- ERÚ - Energetický regulační úřad: Kvartální zprávy o provozu elektrizační soustavy ČR
- ČEPS, a.s. - Přeshraniční toky elektřiny a hodnocení zdrojové přiměřenosti
- oEnergetice.cz - Analýzy evropského trhu s elektřinou a vývoje cen plynu
- BloombergNEF - European Energy Transition and Negative Power Price Dynamics
Obchodujete s batteriovými úložišti nebo hledáte partnera pro flexibilitu a day trading elektřiny? SmartEnergyShare nabízí kompletní řešení pro BESS projekty od 50 do 250 kW — obchodování flexibility, SVR služby a IoT monitoring. Zjistěte víc →
Další články na toto téma najdete na:
Umělá inteligence obchoduje s elektřinou rychleji než vy ...
