Největší česká plovoucí fotovoltaická elektrárna bude na Mostecku. Energii má začít vyrábět v roce 2028

Český rekord může mít výkon pouhých 150 kilowattů. Právě tak velkou plovoucí fotovoltaiku chystá Sev.en Inntech na Mostecku. Elektřinu má odebírat místní dopravní podnik. Jenže rok 2028, kolem kterého se zpráva točí, potřebuje vysvětlení: podle investora mají tehdy začít dodávky odběrateli. Samotná elektrárna má být spuštěna dřív. Podrobnosti zveřejnila skupina Sev.en.

Rok 2028 označuje dodávky. Stavět se má v roce 2027

Projekt připravuje společnost Sev.en Inntech ze skupiny Sev.en Česká energie v sousedství bývalého dolu Centrum. Investor v oznámení z 1. září 2026 uvádí zahájení výstavby i zprovoznění během roku 2027. Dopravní podnik měst Mostu a Litvínova má následně od roku 2028 odebírat výrobu nejméně tři roky.

Plán počítá s výkonem 150 kWp a plochou přirovnávanou ke třem tenisovým kurtům. Pavel Farkač, který ve skupině vede rozvojové a transformační projekty, oznámil dohodu o odběru celé výroby. Investor ji přepočítává na energii pro až 90 tisíc kilometrů jízdy elektrobusů ročně. Jde o odhad, nikoli o naměřený výsledek. Zdroj: tisková zpráva investora.

Rozdíl mezi spuštěním a začátkem sjednaných dodávek není slovíčkaření. U energetického projektu je potřeba rozlišit dokončení montáže, připojení, ověření provozu a obchodní dodávku. Samotné datum v titulku všechny tyto kroky nepopisuje.

Stejně opatrně je vhodné zacházet s označením „největší“. Tady znamená největší plánovanou českou instalaci svého druhu podle vyjádření investora. Nevypovídá o prvenství mezi všemi tuzemskými solárními elektrárnami. A rozhodně nezaručuje, že do dokončení nepřijde jiný projekt. Rekord je zajímavý začátek příběhu. Pro odběratele bude podstatnější spolehlivá dodávka a její cena.

Co skutečně znamená výkon 150 kWp

Zkratka kWp označuje špičkový výkon panelů za standardních zkušebních podmínek. Není to množství elektřiny, které elektrárna dodá za hodinu každý den v roce. V noci bude její výroba nulová. Za zataženého zimního dne zůstane hluboko pod jmenovitou hodnotou.

Pro představu si udělejme jednoduchý model. Pokud by instalace dosahovala ročního měrného výnosu 1 000 kWh na každý instalovaný kWp, vyrobila by 150 MWh za rok. To je 150 tisíc kilowatthodin. Jde o ilustrativní výpočet, nikoli o zveřejněnou výrobní prognózu mosteckého projektu.

Při hypotetické spotřebě elektrobusu 1,5 kWh na kilometr by takový objem odpovídal 100 tisícům kilometrů. Výsledek by ale ovlivnily ztráty při nabíjení, vytápění vozidla, klimatizace, profil trasy i skutečná spotřeba. Přepočet na kilometry proto není totéž jako závazek dopravního podniku.

Modelových 150 MWh ročně také odpovídá průměrnému výkonu přibližně 17 kW, pokud výrobu matematicky rozprostřeme do všech 8 760 hodin běžného roku. Rozdíl proti 150 kWp dobře ukazuje, proč nelze zaměňovat výkon a energii.

Pro posouzení projektu budou potřeba měsíční odhady výroby, očekávané ztráty a dostupnost zařízení. Samotné číslo na štítku panelů účet za elektřinu nespočítá. Podstatné bude také to, kolik energie vznikne právě v době, kdy ji odběratel dokáže využít.

Chcete ušetřit na energiích?

Zjistěte, kolik můžete ušetřit sdílením elektřiny z FVE nebo optimalizací bateriového úložiště.

Spočítat úsporu →

Panely na vodě mají výhodu. A také dražší starosti

Plovoucí fotovoltaika využívá hladinu místo střechy nebo pozemku. Panely nesou plováky, soustavu drží kotvení a elektřinu odvádějí kabelové trasy. Výhodou může být omezení záboru půdy. Zvlášť tam, kde je vhodných pozemků málo nebo mají jiné využití.

Často se zmiňuje také ochlazování panelů. Nižší provozní teplota může jejich výkonu pomoci. Není ale poctivé automaticky připsat každé elektrárně na vodě stejné procento výroby navíc. Záleží na konstrukci, proudění vzduchu, vzdálenosti panelů od hladiny a místním počasí. Právě před takovým zobecňováním varuje odborný přehled IEA PVPS o plovoucí fotovoltaice.

Voda současně přidává technické úkoly. Konstrukce se pohybuje. Kotvení musí zvládnout zatížení větrem a změny hladiny. Elektrické součásti čelí vlhkosti a servisní technik potřebuje bezpečný přístup. Panel na souši se při opravě přece jen chová méně jako loď.

Provozovatel proto musí při výběru dodavatele řešit dostupnost náhradních plováků, kontrolu spojů i způsob výměny poškozeného modulu. Levnější nabídka montáže nemusí znamenat levnější provoz po dvaceti letech.

Zvláštní pozornost si zaslouží kabely a jejich mechanické namáhání. Odborná zpráva IEA PVPS upozorňuje také na elektrickou bezpečnost, korozi a náročnější přístup při údržbě. To jsou konkrétní položky do technického zadání i rozpočtu. Zdroj: odborná zpráva IEA PVPS.

O návratnosti rozhodne cena v okamžiku výroby

Solární elektrárna vydělává podle toho, za kolik prodá skutečně vyrobenou elektřinu. Prostý roční průměr burzovní ceny proto může být pro její ekonomiku zavádějící. Potřebujeme cenu váženou výrobou: kolik megawatthodin dodala v jednotlivých intervalech a jakou cenu za ně získala.

Rozdíl ukáže další model. Při výrobě 150 MWh a realizované ceně 2 000 Kč/MWh činí hrubá roční tržba 300 tisíc korun. Při ceně 1 000 Kč/MWh je to 150 tisíc. Výroba se nezměnila. Tržba spadla na polovinu. Obě ceny jsou zvolené pouze pro ilustraci.

Z těchto peněz navíc zbývá zaplatit provoz, pojištění, servis, případné obchodní poplatky a další náklady. Bez investičního rozpočtu a smluvních podmínek by konkrétní návratnost byla věštěním s kalkulačkou.

Rozdíly mezi časovými intervaly lze sledovat v datech denního trhu OTE. Pro průběžnou orientaci poslouží také přehled spotových cen SmartEnergyShare. Velkoobchodní cenu ovšem nelze zaměnit za konečnou cenu na faktuře zákazníka.

Dohodnutý odběratel může projektu usnadnit plánování příjmů. Samotná informace o odběru ale neříká, zda je cena pevná, navázaná na trh nebo sjednaná jinak. Pro ekonomické hodnocení je potřeba znát také odpovědnost za odchylku a vypořádání situací, kdy výroba neodpovídá spotřebě.

Elektrobus nepočká na slunce. Pomůže správné nabíjení?

Dopravní podnik představuje zajímavého partnera pro obnovitelný zdroj. Má opakující se provoz, měřitelnou spotřebu a možnost plánovat část odběru. Přesto nelze automaticky předpokládat, že solární výroba přesně zapadne do jízdních řádů.

Představme si depo, jehož vozy jsou přes poledne na linkách a většinu energie doplňují večer. Panely vyrábějí nejvíc v době, kdy jsou nabíječky málo využité. Roční součet výroby a spotřeby může vypadat příznivě. Časový průběh už méně.

První krok proto není nákup baterie. Je jím porovnání čtvrthodinových dat výroby, spotřeby a dostupnosti vozidel. Teprve potom lze posoudit, zda pomůže průběžné dobíjení, posun některých nabíjecích oken nebo stacionární úložiště. Jízdní řád přitom musí zůstat splnitelný i za několikadenního zataženého počasí.

U baterie je nutné oddělit výkon a kapacitu. Hypotetické úložiště s využitelnou kapacitou 300 kWh by při vybíjení výkonem 150 kW dodávalo energii přibližně dvě hodiny. Zanedbáváme přitom ztráty a další provozní omezení. Je to časový přesun části výroby, nikoli řešení zimního nedostatku slunce.

Právě řízení odběru patří mezi témata obchodování flexibility na SmartEnergyShare. U konkrétního depa by však přínos musel vyjít z provozních dat. K výnosům úložiště je potřeba připočítat jeho opotřebení, ztráty i cenu financování.

Místní elektřina ještě automaticky neznamená komunitní sdílení

Zpráva o místní výrobě pro místního odběratele může připomínat komunitní energetiku. Obchodní dodávka a sdílení elektřiny ale mají odlišné uspořádání. Z oznámení odběru nelze samotného vyvodit, že půjde o registrovanou skupinu sdílení.

Energetický regulační úřad vysvětluje, že sdílení vyžaduje propojení výroby a spotřeby ve stejném patnáctiminutovém vyhodnocovacím intervalu. Skupina a její předávací místa se registrují v systému Elektroenergetického datového centra. Pravidla popisuje ERÚ.

Praktický dopad je jednoduchý. Přebytek z nedělního poledne nelze pouhým účetním přiřazením proměnit v pondělní večerní dodávku. Pro časový přesun potřebujeme skutečné uložení energie. Sdílení řeší její přidělení mezi účastníky, samo o sobě nenahrazuje baterii.

Pro obce je proto užitečné spojovat odběrná místa podle průběhu spotřeby. Škola, úřad, čistírna odpadních vod a sportoviště mohou mít odlišné provozní hodiny. Jejich vhodná kombinace může zvýšit využití výroby, ale musí to potvrdit data.

Základní orientaci nabízí průvodce sdílením elektřiny SmartEnergyShare. Navazující témata komunitní energetiky lze sledovat také na Sdíleníenergie.info.

Při přípravě obecního projektu bych začal roční historií průběhového měření. Až potom bych vybíral velikost elektrárny a smluvní model. Opačný postup snadno skončí velkou výrobou v čase, kdy ji zamýšlení účastníci nepotřebují.

Ekologický přínos potřebuje měření pod hladinou

Plovoucí instalace může šetřit prostor na souši. Tím ale hodnocení vlivů na okolí nekončí. Hladina je součást ekosystému a její zastínění mění místní podmínky. Rozsah dopadu závisí mimo jiné na podílu zakryté plochy a vlastnostech konkrétní nádrže.

Pro posouzení takového projektu bych požadoval výchozí měření teploty vody, obsahu kyslíku a biologických podmínek. Stejné ukazatele by se měly sledovat po instalaci. Ideálně na více místech, včetně nezastíněné části nádrže. Jinak bude obtížné odlišit vliv panelů od běžných sezónních změn.

Tato doporučení nejsou popisem zveřejněného monitorovacího programu mosteckého projektu. Jsou návrhem, podle čeho hodnotit jeho ekologickou kvalitu. Také IEA PVPS řadí dopady na prostředí a dlouhodobé sledování mezi oblasti, které potřebují další výzkum. Zdroj: přehled výzkumných potřeb plovoucí fotovoltaiky.

Podobnou opatrnost si zaslouží výpočty ušetřených emisí. Výsledek závisí na tom, jakou výrobu nová elektřina nahrazuje a jakou metodiku použijeme. Provozní úspora také není totožná s bilancí celého životního cyklu zařízení.

Pro veřejnou debatu by pomohlo zveřejňovat vedle výroby rovněž poruchovost, servisní zásahy a výsledky sledování vody. Úspěšný demonstrační projekt přinese zkušenosti, které využijí další investoři. Fotografie panelů při slavnostním otevření takovou informační hodnotu nemá.

Co si z Mostecka mají odnést firmy a radnice

Pro zájemce o vlastní fotovoltaiku není hlavní zprávou možnost položit panely na vodu. Podstatnější je vazba mezi konkrétním zdrojem, konkrétním odběratelem a dlouhodobým provozem. Tu potřebuje střešní elektrárna stejně jako plovoucí.

Obec nebo firma by si měla nejprve položit tři otázky. Kdy elektřinu spotřebovává? Kterou část odběru dokáže přesunout? A kdo převezme výrobu, kterou sama nevyužije? Odpovědi pomohou určit velikost zdroje i cenu, za kterou má smysl projekt připravovat.

Následovat má kontrola možností připojení a porovnání více variant. Stejný rozpočet může přinést jiný užitek na střeše provozovny, nad parkovištěm nebo na hladině. Do porovnání patří také servisní přístup a očekávané výdaje během celé životnosti.

Pro organizaci takové přípravy lze využít přehled řešení pro obce a města na SmartEnergyShare. Další související služby představuje smartenergyshare.com. Jejich vhodnost má vždy vycházet z potřeb konkrétního odběrného místa.

Mostecký projekt nakonec prověří běžná energetická disciplína: dodat použitelnou elektřinu za obhajitelnou cenu. Pokud spravujete obecní nebo firemní spotřebu, nečekejte na další rekord. Vyžádejte si průběhová data a porovnejte je s očekávanou solární výrobou. Právě tam zjistíte, jestli vám vlastní zdroj pomůže. A možná zjistíte, že nejvýnosnější investicí bude nejdřív změna času nabíjení.

Zdroje

Základní parametry a termíny projektu vycházejí z oznámení investora z 1. září 2026. Tisková zpráva je primárním zdrojem k jeho záměru, nikoli nezávislým potvrzením budoucí výroby nebo dodržení harmonogramu. Označení největší české plovoucí elektrárny je proto v textu připsáno investorovi.

Technická část čerpá z odborných materiálů IEA PVPS. Ty shrnují zkušenosti s různými instalacemi; nenahrazují projektovou dokumentaci konkrétní elektrárny. Pravidla sdílení jsou převzata z vysvětlení českého regulátora. OTE poskytuje podklad pro sledování časově proměnlivých velkoobchodních cen.

Výpočty výroby, tržeb, dojezdu a velikosti úložiště jsou vlastní ilustrativní modely s výslovně uvedenými předpoklady. Nejde o nabídku dodávky, prognózu cen ani zveřejněný podnikatelský plán investora. Odkazy na komerční platformu slouží jako návazné informace, nikoli jako nezávislé ověření projektu.

Obchodujete s batteriovými úložišti nebo hledáte partnera pro flexibilitu a day trading elektřiny? SmartEnergyShare nabízí kompletní řešení pro BESS projekty od 50 do 250 kW — obchodování flexibility, SVR služby a IoT monitoring. Zjistěte víc →

Další články na toto téma najdete na:

SdileniEnergie.info

Sdílení elektřiny mezi sousedy: kolik ušetříte a jak začí...

Vice o tradiční český